Kdy je rozhodčí nález nicotným aktem?
Milan Kvasnica, 03. 12. 2015 v 21:12
Z usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia sp. zn. 31 Cdo 958/2012 se podává, že obecně vzato lze rozhodčímu nálezu, který již nelze přezkoumat podle § 27 zákona o rozhodčím řízení, nebo u něhož marně uplynula lhůta k podání žádosti o přezkoumání podle § 27 zákona o rozhodčím řízení, upřít účinky pravomocného soudního rozhodnutí ve smyslu § 28 odst. 2 zákona o rozhodčím řízení (a mít jej za nicotný) v důsledku specifických důvodů absolutní neplatnosti rozhodčí doložky (dle § 39 obč. zák.), bez zřetele k tomu, že nebyl podán návrh na zrušení rozhodčího nálezu dle § 31 zákona o rozhodčím řízení.
Neměl-li rozhodce pravomoc vydat rozhodčí nález proto, že jeho výběr se neuskutečnil podle transparentních pravidel, resp. rozhodce byl určen právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona, nelze mít za správný právní názor Nejvyššího soudu vyslovený v obecné rovině v R 83/2011, o tom, že jiná situace by nastala v případě, že by rozhodčí smlouva uzavřena byla, byť neplatně, a že v takovém případě by obrana žalovaného spočívala v podání žaloby na zrušení rozhodčího nálezu.
Nejvyšší soud uzavírá, že tam, kde se jako důvod neplatnosti rozhodčí doložky neprosazuje netransparentní výběr rozhodce i nadále platí, že obrana strany sporu rozhodnutého rozhodčím nálezem, založená na tvrzené neplatnosti rozhodčí doložky nebo smlouvy o rozhodci spočívá v podání žaloby o zrušení rozhodčího nálezu postupem dle § 31 a násl. zákona o rozhodčím řízení.
Od právního názoru vyjádřeného v (důvodech) R 83/2011 a dalších rozhodnutích Nejvyššího soudu, že jiná situace (než v případě neexistence rozhodčí doložky) by nastala v případě, že by rozhodčí smlouva uzavřena byla, byť neplatně, a že v takovém případě by obrana žalovaného spočívala v podání žaloby na zrušení rozhodčího nálezu, se Nejvyšší soud odklání pro případ, kdy v řízení bylo zjištěno, že rozhodčí smlouva neobsahovala přímé určení rozhodce ad hoc, resp. konkrétní způsob jeho určení, a jen odkazovala na rozhodčí řád vydaný právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona, a kdy tudíž rozhodčí nález vydal rozhodce, jenž k tomu neměl podle zákona o rozhodčím řízení pravomoc, jelikož jde právě o takovou relevantní okolnost, pro niž je provedení exekuce nepřípustné (usnesení sp. zn. 31 Cdo 958/2012, dále jen R 92/2013).
Z R 92/2013 se podává, že obecně vzato lze rozhodčímu nálezu, který již nelze přezkoumat podle § 27 zákona o rozhodčím řízení, nebo u něhož marně uplynula lhůta k podání žádosti o přezkoumání podle § 27 zákona o rozhodčím řízení, upřít účinky pravomocného soudního rozhodnutí ve smyslu § 28 odst. 2 zákona o rozhodčím řízení v důsledku specifických důvodů absolutní neplatnosti rozhodčí doložky (dle § 39 obč. zák.), bez zřetele k tomu, že nebyl podán návrh na zrušení rozhodčího nálezu dle § 31 zákona o rozhodčím řízení. Rozhodce (totiž) nemá pravomoc vydat rozhodčí nález, neuskutečnil-li se jeho výběr (nastavený rozhodčí doložkou) podle transparentních pravidel. Jestliže rozhodčí nález (podle rozhodčí doložky neplatné z těchto důvodů) přesto vydá, jde o rozhodčí nález, jenž ve smyslu ustanovení § 199 odst. 2 insolvenčního zákona nelze mít za pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu.
Názory k článku Kdy je rozhodčí nález nicotným aktem?:
Milan Kvasnica, 28. 12. 2015 v 18:37 - Vliv "nicotnosti" rozhodčího nálezu na běh promlčecí doby
Milan Kvasnica, 02. 01. 2016 v 20:11 - Nicotný rozhodčí nález a překážka věci rohodnuté
- Nejde o překážku věci rozhodnuté, jestliže o stejné věci, týkající se stejného předmětu řízení a týchž osob bylo již rozhodnuto rozhodčím nálezem vydaným rozhodcem, jenž neměl k vydání takového rozhodčího nálezu pravomoc (jehož výběr nebyl uskutečněn dle transparentních pravidel).
- Opačný závěr by pro žalobkyni znamenal odepření přístupu ke spravedlnosti, neboť by jí bylo znemožněno domáhat se v případě důvodnosti takto uplatněného nároku způsobilého exekučního titulu. Vzhledem k vývoji judikaturních závěrů přijatých zejména v rozhodnutí ze dne 10. července 2013, sp. zn. 31 Cdo 958/2012, neměla dovolatelka k dispozici jiný zákonný prostředek na odklizení rozhodčího nálezu cestou řízení o zrušení rozhodčího nálezu podle zákona o rozhodčím řízení.
Milan Kvasnica, 18. 01. 2016 v 12:55 - Druhá vlaštovka
Relativně stroze odůvodněno, nicméně je již odkazováno na 29 Cdo 10/2013 a jde o jiný soud, než KSUL.
Milan Kvasnica, 04. 03. 2016 v 18:24 - třetí, Brno
Promlčení ve vztahu k rozh. nálezu neodůvodněno vůbec
Milan Kvasnica, 29. 07. 2016 v 17:22 - KS Brno, Kozák
Žalobce sice uplatnil předmětné pohledávky v rozhodčím řízení, které lze zahrnout pod ustanovení § 110 odst. 1 OZ, ovšem pouze v případě, že takové rozhodčí řízení bylo platně provedeno. Jak je již výše uvedeno, rozhodčí doložky a za nich vycházející rozhodčí řízení a nálezy, insolvenční soud považuje za nulitní. Takové řízení nemůže vést k prodloužení promlčecí doby ve smyslu § 110 odst. 1 OZ. Opačný závěr by zcela zpochybnil definici absolutní neplatnosti právního úkonu ve smyslu § 39 OZ.
Milan Kvasnica, 29. 07. 2016 v 17:39 - shodně VS a zrušeno NS
zrušeno:
29 ICdo 41/2014-164
https://isir.justice.cz/isir/doc/dokument.PDF?id=24712111
http://kraken.slv.cz/KSBR39INS15844/2011
http://www.lexforum.cz/611
Milan Kvasnica, 15. 08. 2016 v 18:51 - KSHK-promlčeno
(vydáno před 29 ICdo 41/2014-164)
Milan Kvasnica, 13. 10. 2016 v 21:45 - VS PHA, měnící "první vlaštovku"
Rozhodnutí mění shora uvedené 86 ICm 1427/2015 a vychází z 29 ICdo 41/2014.
Nemáte oprávnenie pridať názor. Prihláste sa prosím